|
Pr�ce Saturnova Johann Isaac Hollandus Z "O prirozen�ch a nadprirozen�ch vecech" (Of natural & supernatural things), Lond�n, 1670. Prepsal Joshua Ben Arent Tento preklad Maty� Taller, 2005 Back to Czech section Predmluva; Zdvoril� cten�ri, Mudrci ji� mnoho napsali o sv�m Olovu, kter� je pripravov�no z Antimonu, jak ucil Basilus; a j� jsem toho n�zoru, �e tato Saturnsk� Pr�ce znamenit�ho Mudrce M. Johna Isaaca Hollanda by nemela b�t ch�p�na jako obycejn� olovo, (pokud nen� l�tka o Kameni o mnoho v�ce ch�p�na t�mto zpusobem,) ale jako Olovo Filozofu. Ale jestli je obycejn� Saturn hmota Kamene mudrcu, z�sk�te dostatecn� uspokojen� z n�sleduj�c�ch sedmn�cti �vah ci Dokumentu. Toto je vyd�no ku prospechu v�ech Milovn�ku tohoto Umen�, nebot vysvetluje a vypov�d� o Kameni Ohne. Vale. Pr�ce Saturnova; M� d�te m� vedet, �e k�men naz�van� K�men mudrcu poch�z� ze Saturnu. A tud�, kdy� je dokoncen, vytv�r� projekci jak v lidsk�ch Telech proti v�em Nemocem, kter� na ne mohou �tocit zevnitr ci zvenku, at u� jsou co chtej�, nebo naz�v�ny jak�mikoliv jm�ny, tak tak� v nedokonal�ch Kovech. A vez, m� D�te, Pravdu, �e v cel� rostlinn� pr�ci nen� vy���ho ani vet��ho Tajemstv� ne� Saturnu; nebot nenach�z�me tu dokonalost ve Zlate jak� je v Saturnu; nebot uvnitr je Saturn dobr� Zlato, v tom se v�ichni Filozofov� shoduj�, a nechce nic v�c, ne� abys nejdr�ve odstranil to, co je v nem nadbytecn�, to jest, jeho necistoty, a vycistil jej, a pot� jej prevr�til vnitrkem ven, co� se stane jeho cerven�, potom bude dobr�m Zlatem; nebot zlato nemu�e b�t vyrobeno jednodu�eji ne� ze Saturnu, Saturn snadno taje a tuhne, a jeho Merkur se snadno z�sk�. Tento Merkur vyz�skan� ze Saturna, vyci�ten� a sublimovan�, jako je Merkur obycejne sublimov�n, r�k�m ti, m� D�te, je ten sam� Merkur, stejne dobr� jako Merkur kter� je vyz�sk�n ze Zlata, a to ve v�ech operac�ch; proto�e pokud je Saturn vnitrne Zlato, jako�to opravdu je, tak mus� jeho Merkur b�t stejne dobr� jako Merkur Zlata, proce� ti r�k�m, Saturn je lep�� v na�� Pr�ci ne� Zlato; nebot pokud bys z�sk�val Merkur Zlata, po�adovalo by otevren� tela Zlata dobu jednoho roku, a Merkur Saturnu mu�e� z�skat za ctrn�ct dn�, stejne dobr� jako Merkur Zlata. Delal-li bys samotnou pr�ci Zlata, pracoval bys na n� cel� dva roky, pokud by mela b�t provedena spr�vne: a pr�ci Saturna mu�e� dokoncit za 30, nebo prinejhor��m 32 t�dnu. A pokud jsou obe pr�ce provedeny spr�vne, jsou obe stejne dobr�; Saturn nestoj� nic nebo jen velmi m�lo, po�aduje kr�tk� cas, a malou pr�ci; toto r�k�m pravdive. M� d�te, ulo� si toto ve sv�m srdci a ch�p�n�: tento Saturn je k�men, kter� Mudrci nebudou jmenovat, jeho� jm�no je do dne�n�ch dnu skryto; nebot pokud by bylo zn�mo, mnoz� by s n�m pracovali, a Umen� by bylo be�n�, proto�e tato pr�ce je kr�tk�, bez bremen, mal� a malichern�. Proto m� to jm�no zustat skryto, kvuli zlu, kter� by z nej mohlo vyplynout. V�echna ta zvl�tn� podobenstv�, o kter�ch Mudrci tajemne mluv�, K�men, Mes�c, V�hen, N�doba, to v�echno je Saturn; nebot nesm� na nem videt nic zvl�tn�ho, jen co z nej poch�z�, nen� toti� na svete nikdo tak chud�, aby nemohl prov�det a dokoncit tuto pr�ci; nebot Luna se d� ze Saturna snadno vyrobit za kr�tkou dobu, a za trochu del�� dobu z nej mu�e b�t udel�no i Zlato. A i kdyby byl clovek chud�, stejne ho mu�e dobre doc�lit, a z nej pot� Kamene mudrcu. Proce�, m� D�te, v�e je obsa�eno v Saturnu, kter� potrebujeme, nebot je v nem perfektn� Merkur, v nem jsou v�echny Barvy sveta, kter� se v nem daj� objevit; v nem je prav� Cern�, Cerven� a B�l�, v nem je v�ha, Saturn je n� Latton. Pr�klad: Lidsk� oko nestrp� nic co je nedokonal�, at je to jak chce mal�, i kdyby to byl ten posledn� Atom prachu, zpusobil by mnoho bolesti, kter� dlouho nepolev�. Ale pokud vezme� zrnko Saturnu, ore�e� ho dokulata a dohladka a vlo�� do Oka, nezpusob� vubec ��dnou bolest; to proto, �e je vnitrne dokonal�, stejne jako Zlato a Drah� Kameny. Podle techto a jin�ch pr�znaku mu�e� vypozorovat, �e Saturn je n� K�men mudrcu, a n� Latton, ze kter�ho je z�sk�v�n n� Merkur a n� K�men s malou Prac�, skromn�m Umen�m a V�daji, a za kr�tkou dobu. Proto te varuji, m� D�te, a v�echny ty kter� znaj� to jm�no, abyste jej skr�vali pred lidmi, z duvodu zla, kter� z nej mu�e povstat; a bude� ten K�men naz�vat na��m Lattonem, a naz�vat Ocet Vodou, ve kter� m� b�t n� K�men m�cen; to je K�men a Voda o kter� ji� mudrci napsali mnoho objemn�ch Svazku.. Existuj� mnoh� odli�n� pr�ce s Miner�ln�m Kamenem, a obzvl�t s t�m Kamenem, kter� n�m Buh dal gratis, o kter�m je naps�no mnoho zvl�tn�ch podobenstv� v Knize Miner�lu . Ale toto je ten prav� K�men, kter� Mudrci hledali, proto�e vytv�r� projekci ve v�ech nedokonal�ch Kovech, zvl�te v rychl� Rtuti, a nadto na v�ech nemoc�ch vubec, kter� mohou prij�t do tela Cloveka, stejne jako na Zranen�ch, Rakovine, Fistul�ch, praskl�ch Bol�c�ch, D�mej�ch, a v�em co mu�e prij�t zvenku na lidsk� telo, proce� tento K�men nen�le�� pod Miner�ln� pr�ci, ale pod Rostlinnou. Je zac�tkem Knihy Rostlin , a jej�m principem; tento k�men je naz�v�n Lapis Philosophorum, Miner�ln� k�men je naz�v�n Lapis Mineralis, a tret� k�men Lapis Animalis. Tento k�men je prav�m Aurum Potable , pravou Kvintesenc� kterou hled�me, a ��dnou jinou vec� na svete ne� t�mto Kamenem. Proto Mudrci r�kaj�, kdokoliv zn� n� K�men, a dok�e jej pripravit, nepotrebuje nic v�ce, nebot hledal tuto vec a ��dnou jinou. M� D�te m� vz�t 10, 12, ci 15 liber Saturnu, ve kter�m nen� pr�mes jak�hokoliv jin�ho Kovu; roztepat jej do tenka, m�t pripraven� velk� Kamenn� d�b�n, do puli pln� octa, velmi tesne jej uzavr�t, vlo�it do Vla�n� L�zne, ka�d� tri nebo ctyri dny o�kr�bat kalcinovan� Saturn ze sten d�b�nu, a uchov�vat ho oddelene. Tak cinit dokud nebude m�t 5 ci 6 (lb?) kalcinovan�ho Saturnu, pak jej velmi jemne nastrouhat na misku s dobr�m destilovan�m Vinn�m Octem, jako kdyby s n�m chtel malovat. Pak vz�t dva nebo tri Kamenn� hrnce, vlo�it do nich Calx Saturnu, kter� nastrouhal, nal�t na nej dobr� destilovan� Vinn� Ocet, aby byl Hrnec pln�, dobre spolu prom�chat, utesnit hrnec vyle�ten�m sklem ci Kri�t�lem, vlo�it hrnec do L�zne, zam�chat ctyrikr�t nebo petkr�t denne drevenou Sberackou, a uzavr�t jej opet Kamennou nebo Sklenenou z�tkou. Neohr�vej l�zen v�c ne� tak, abys v n� udr�el ruku, tj., vla�nou; nech takto st�t ctrn�ct dn� a noc�, pak slij to, co je cist�, do jin�ho kamenn�ho hrnce, nalij dal�� destilovan� Ocet na Calx kter� nen� dosud rozpu�ten, dobre je sm�chej, vlo� na 14 dn� do l�zne, opet jej slij, a nalij na nej jin� Ocet jako predt�m. Toto sl�v�n� a pol�v�n� opakuj tak dlouho, dokud nen� v�echen Calx Saturnu rozpu�ten, pak vezmi v�echen rozpu�ten� Saturn, vlo� do L�zne, vypar Ocet mal�m ohnem, a Saturn se stane pr�kem ci hrudkami. Nebo jej m�chej dokud nebude such�, dostane� temne �lutou nebo medovou hmotu nebo pr�ek, potom tento pr�ek opet velmi jemne nastrouhej na misku s destilovan�m octem; vlo� do kamenn�ho hrnce, zam�chej a sm�chej dobre dohromady, vlo� opet do l�zne, kter� nen� v�c ne� vla�n�, nech jej tak st�t pet nebo �est dn�, prom�chej jej ka�d� den od vrchu dospod drevenou L��c�, uzavri opet sklenen�m Uz�verem, pak jej nech zchladnout , odlij to, co je ji� rozpu�teno do velk�ho kamenn�ho hrnce, nalij na to dal�� ocet, dobre prom�chej navz�jem, vlo� do l�zne jako predt�m, opakuj toto ciren� a pol�v�n� tak dlouho, dokud se neprestane rozpou�tet, co� vyzkou�ej sv�m jazykem. Pokud bude sladk�, nen� dostatecne rozpu�ten. Ci dej nejak� do sklenen� m�sy, nech jej odparit, pokud cokoliv zustane, v�echno co by mohlo b�t zlatem je�te nen� rozpu�teno. A pak to co zustane v hrnci bude Kal, sladk� na jazyku; pokud cokoliv najde� v m�se, nen� je�te v�echno spr�vne rozpu�teno, pak na to mu�e� nal�t cerstv� ocet, dokud nebude v�e rozpu�teno, pak to koaguluj jako minule, nalij na to jin� ocet, zam�chej, a znovu vlo� do l�zne. Opakuj tuto proceduru rozpou�ten� a koagulace dokud nebude� schopen naj�t na dne ��dn� dal�� Kal, a v�echno bude rozpu�teno v cistou Vodu, pak je Saturn osvobozen od v�� sv� Malomocnosti, Melancholie, Kalu a cernoty, jsouce b�l� a cist� jako sn�h, nebot je zbaven v�ech sv�ch necistot, proto�e jeho chlad vyzaruje ven stejne jako u Luny, a jeho teplo je vnitrn�, tekouc� jako vosk, a sladk� jako cukr. Proc je b�l� jako Sn�h? Proto�e je oci�ten od v�ech sv�ch necistot, a proto�e jeho chlad zust�v� venku, jako u Luny, a jeho teplo je vnitrn�. Proc je sladk�? Proto�e ctyri �ivly v nem jsou cist�, a oddelen� od v�ech sirn�ch z�pachu a cernoty, kter� Saturn dostal v Dole; je t�mer l�civ�, a podobn� Pr�rode: A proto�e je tak cist�, vyzaruje ze sebe neco ze sv�ch ctnost� v podobe Sladkosti; ale teplo je tak pokryto studen�m, �e nemu�e svou s�lou vykl�cit ven z duvodu chladu, kter� je vne (teplo Saturnu le�� uvnitr, stejne jako Salnytru) stejne jako Chut, Duch Chuti je nejjemnej�� ve v�ech ohledech, jak je v�ce a obs�hle uceno v Knize Rostlin, jak se Vzduch roz�iruje ze v�ech Rostlin a Kvetin zvenku; nebot Duch Vzduchu le�� ve vnitrn� c�sti v�ech Vec�; nebot Buh nevytvoril nic na tomto svete, co by nemelo svou pr�znacnou Chut cili Vzduch. Vzduch a Chut jsou jeden Duch, Chut vych�z� ze vzduchu, jako Kour z Ohne. Ale jak se stane, �e vec, kter� m� sladk� Vzduch, je hork� svou Chut�? Duvodem je, �e jej� Kal je zka�en� a smrd�c� v �ivlech, to je Cholera ci Horko; nebot cokoliv je neprirozene hork�, m� horkou Chut; Vzduch a Chut jsou jeden Duch, a jak se Duch Vzduchu protlacuje ven skrz teplou vec, tak vzduch obj�m� Chut dokola, a br�n� jemnou Chut, aby nemohla b�t sp�lena vytrvale p�l�c� Cholerou, jak je v Knize Rostlin ob��rne vyj�dreno. Ale duvod proc je Saturn sladk� chuti je, �e je t�mer cir� a cist�, m� v sobe jen poskrovnu neprirozen�ho horka, kter� by mohlo sp�lit jemnou Chut, proce� mu�e Chut projevovat zvenku, a Chut m� v sobe uschovan�ho Ducha Vzduchu.. M� D�te, pamatuj si, co jsem ji� rekl, �e ve veci, ve kter� je moc p�l�c�ho horka, uzav�r� v sobe Vzduch Chut, aby nebyla znicena neprirozen�m teplem. Tak v sobe Chut obsahuje Vzduch, kdy� vych�z� z veci, kter� je zvenku studen�; nebot jemn� Duchov� Vzduchu ci Vune veci nevydr�� ��dn� chlad, jak vid�me denne na Kvetin�ch a Rostlin�ch, �e v Zime nevyd�vaj� ��dnou vuni, jak to delaj� v L�te; ale v Zime se schov�vaj�, a Duch m� v sobe uzavrenu Vuni, a Du�i Vune ci Vzduchu. Pohled na mu�e, kter� je v chladu, okam�ite ztrat� svou Vuni, a jeho smysl pro Chut je poru�en. A tak je to i zde se Saturnem; je docela studen�, tak�e se jeho Chut manifestuje Duchem Vune; nebot Duch Vune m� v sobe Chut. Pod�vej se na Cukr, kter� je dobre oci�ten od sv�ch Kalu, jak sladce chutn�, i kdy� neposkytuje ��dnou Vuni, stejne je v Cukru mimor�dn� sladkost. Co je duvodem? Saturn je zvenku velmi studen�, proce� je jak Sn�h, a sladk� chuti; ale vnitrne je hork� a vlhk�, povahy Zlata, a s tak velkou ctnost�, �e je naz�v�n Kamenem Mudrcu, jak je povoleno, a velmi zaveden� k l�cen� v�ech nedostatku lidsk�ho tela, jak je videt z pr�ce s n�m. Duvod proc toto r�k�m, me D�te, �e m� dokonale pochopit jeho vnitrek a vnej�ek, a Duchy, kter� v nich jsou, o kter�ch mluv�me; �e podle nich bude� zn�t v�echny velk� Bo�sk� pr�ce, a jak� z�zraky vytv�r� v tech mal�ch vecech, kter� n�m dal do u�it�. Proc n�m, pro c� prospech vytvoril Buh v�echny tyto z�zraky, a v�echny tyto veci? Proto, m� d�te, ver v Boha a miluj ho, a n�sleduj ho, nebot on miluje tebe, jak to zjevuje, a projevuje se ve v�ech vecech, stejne v jejich vnej�c�ch jako ve vnitrc�ch.. O, jak ��asn� je n� P�n a Buh, od kter�ho poch�zej� v�echny z�zraky! Nyn�, m� D�te, proc je Saturn tavn� jako vosk? Z toho duvodu, �e opl�v� Sulfurem v sobe obsa�en�m; nebot nenach�z�m ��dnou tekutost ci tavitelnost v cemkoliv chud�m na Sulfur, Merkur a Arsenik, a v�echny tyto tri jsou v Saturnu; tud� je Saturn rychle taviteln�, ale tyto tri jsou oci�teny spolu s n�m od sv�ch necistot. A nev� snad, �e Mudrci r�kaj� sv�mu Kameni Arsenik, a b�l� vec; a r�kaj�, �e jejich Sulfur je nespaliteln�; stejne mu r�kaj� rud� vec, to v�echno je Saturn, je v nem Arsenik; nebot Luna je z vet�� c�sti z�sk�v�na z b�l�ho Sulfuru, jak je jasne uceno v Knize Sulfuru , a ka�d� Arsenik je vnitrne rud� jako Krev, pokud by jeho vnitrek byl prenesen ven, jak je predvedeno v Knize Barev . Saturn stoj� t�mer na stupni fixovan� Luny. Tak�e v n� je rud� Sulfur, jak vid�, kdy� je jeho vnitrek obr�cen dovnitr, je rud� jak Rub�n; nem� ov�em ��dn�ch Barev krome tech v Du��ch, tak�e v nem je rud� a �lut� Sulfur. Je v nem Merkur, jak je videt, nebot Merkur je z�sk�n ze Saturnu za kr�tkou dobu, a s malou prac�. Tak�e v�echny tri jsou v Saturnu, nejsou v nem fixov�ny, ale jsou cist�, nespaliteln�, taviteln� jako Vosk; jsou v nem v�echny veci, o kter�ch se Mudrci zm�nili. R�kaj�, n� K�men je vyr�ben z p�chnouc� a vlhk� veci: Co mysl�, nen� Saturn vykop�v�n z p�chnouc� Zeme? Nebot pot�peci um�raj� na odporn� Pachy a V�pary tam, kde je Saturn kop�n. A Mudrci r�kaj�, n� K�men m� malou hodnotu, pokud je nepripraven�; r�kaj�, maj� ho chud� stejne jako bohat�, a mluv� pravdu; nebot nen� ubo�ej��ch a chud��ch lid�, ne� tech, kter� kopou a zpracov�vaj� Saturn v dole; a r�kaj�, �e se d� naj�t ve v�ech Mestech a na v�ech m�stech, kamkoliv prijde�, tam je Saturn. R�kaj�, �e je to cern� vec: Co mysl�, nen� cern�? R�kaj�, je to such� voda, pokud Zlato a Luna maj� b�t pri zkou�ce zpracov�ny, nemus� to snad b�t udel�no Saturnem? Mus� j�m b�t omyty a zkou�eny, jako je �pinav� odev ci�ten M�dlem. R�kaj�, v na�em kameni jsou ctyri �ivly, a mluv� pravdu; nebot tyto ctyri �ivly musej� b�t ze Saturnu odstraneny. R�kaj�, n� k�men sest�v� z Du�e, Ducha a Tela, a tyto tri se st�vaj� jedn�m. Mluv� pravdu; kdy� je K�men fixov�n s b�l�m Merkurem a Sulfur se svou Zem�, pak jsou v�echny tri jedn�m. Z ceho� se m� pozorovat, �e Mudrci mluvili pravdu, skryli jeho Jm�no kvuli Ignorantum, kter� nejsou jejich Detmi, aby je zachovali v jejich Ignoranci. Proto, m� D�te, se Predci postarali o to, aby skryli jm�no Kamene; ted se vratme k na�emu z�meru. M� nyn� Saturn umyt� a oci�ten� od v�ech jeho necistot, a b�l� jako Sn�h, taviteln� jako Vosk, ale je�te ne fixovan�; zafixujeme Merkur and Sulfur se svou Zem�. Vezmi sklenenou fi�lu, vlo� do n� polovinu sv�ho oci�ten�ho Saturnu, uschovej si tu druhou polovinu dokud nebude� m�t pr�le�itost ji pou��t; polo� vyle�tenou Sklenici na �st� Fi�ly, vlo� ji do misky s proset�m Popelem na Pec; ci ji um�sti na Trojno�ku Tajemstv� , nebo do Pece ve kter� kalcinuje� Duchy; poskytni mu Ohen tak tepl�, jako je ��r slunce uprostred l�ta, a ne teplej��, budto o malinko teplej��, nebo o malinko studenej��, jak to dovede� nejl�pe odhadnout. Ale pokud mu d� vet�� Teplo, napr�klad takov�, aby roztavilo olovo, tv� l�tka se rozpust� jako by byla Olej; a kdy� bude takto st�t, deset ci dvan�ct dn�, jeho Sulfur odlet� pryc, a tv� l�tka by v�echna pri�la nazmar, nebot Sulfur kter� je v tv� l�tce je�te nen� fixov�n, je pouze na povrchu. Proto se L�tka pr�ve tav�, a i kdyby byla cist�, prece je ji� fixov�na; proce� ji d�vej jen tak jemn� ohen, aby se neroztavil; tak ho nech po �est t�dnu, pak ho mal� mno�stv� vyndej, polo� na s�laj�c� hork� Pl�t, pokud se okam�ite tav� a d�m�, nen� je�te fixov�n, ale pokud L�tka zust�v� neroztavena, Sulfur v n� je ji� fixov�n; pak ohen patrne zesil, dokud nezacne l�tka ve Fi�le z�sk�vat �lut� n�dech, a st�le v�ce a v�ce �loutnout, jako pr�ek z �afr�nu, pak jej zesil je�te v�ce, dokud nezacne L�tka b�t cerven�, pak pestuj d�l svuj Ohen ze stupne na stupen, stejne jak se Pr�ek st�v� cervenej��m a cervenej��m, tak udr�uj svuj ohen, dokud se l�tka nestane rudou jako Rub�n, pak posil ohen je�te v�c, a� bude L�tka �hnout horkem, pak je fixov�na, a pripravena na polit� vz�cnou Rajskou vodou. M� D�te mus� vedet, �e jsou dva zpusoby pol�v�n� Rajskou vodou; nauc�m te jak vyrobit a pripravit obe dve, pak si mu�e� zvolit jakou bude� cht�t; nebot jeden je jen z poloviny tak dobr� jako ten druh�. M� D�te, mo�n� si pamatuje�, �e jsem ti prik�zal uschovat si polovinu oci�ten�ho Saturnu, kterou nyn� vezmi a vlo� do kamenn�ho Hrnce, nalij na nej l�hev nebo v�c destilovan�ho Octa, vlo� na nej poklici, destiluj z nej Ocet opet nazpet v L�zni, poklice mus� m�t v sobe otvor kvuli nal�v�n� cerstv�ho Octa na L�tku, abstrahuj z nej opet Ocet, nalij na nej opet cerstv�, a opet jej abstrahuj; toto pol�v�n� , a abstrakce ci destilov�n� mus� pokracovat tak dlouho, dokud nen� Ocet odejmut stejne siln� jako byl vlo�en, pak to stac�, a L�tka m� v sobe tolik Ducha Octa kolik jen mu�e; pak vyjmi hrnec z L�zne, odklop poklici, a vyjmi L�tku ven, a vlo� ji do tlust� sklenice kter� vydr�� Ohen, priklop ji, vlo� do Misky s Popelem, kterou polo� do Pece, nejdr�ve vytvor mal� Ohen, a neust�le ho zesiluj, dokud se tv� L�tka nestane rudou jako Krev, hustou jako Olej, a sladkou jako Cukr , s nebeskou Vun�, pak ji zachovej v takov�m ��ru po tak dlouho, dokud se destiluje, a kdy� zacne ochabovat, zesil svuj Ohen a� zacne sklenice �hnout, pokracuj v takov�m ��ru dokud se neprestane destilovat, pak ji nech samu zchladnout, odejmi J�mku, velmi tesne ji uzavri Voskem, vyjmi L�tku ze Sklenice, rozdrt ji na pr�ek v �elezn�m Hmo�d�ri ocelovou Palickou; pak ji nastrouhej na Misku s dobr�m destilovan�m Octem, takto nastrouhanou L�tku vlo� do Hrnce, nalij na ni dobr� destilovan� Ocet, ve stejn�m pomeru, vlo� hrnec do l�zne s poklic�, vydestiluj Ocet, nalij na ni cerstv�, a opet ho destiluj: cin tak po tak dlouho, dokud nen� Ocet tak siln�, jako byl kdy� jsi ho nal�val. Pak ji nech zchladnout, vyjmi L�tku z L�zne, odstran poklici, vyndej L�tku z Hrnce, vlo� ji do vet�� kulat� Sklenice, kter� vydr�� Ohen, jak jsi ji� udelal minule, vlo� ji na Pec v misce s proset�m Popelem, prikryj Poklic�, a stmel ji s J�mkou, pak ji destiluj, nejdr�ve mal�m Ohnem, kter� postupne zesiluj, ne� se L�tka stane rudou jako Krev, a hustou jako olej, jak bylo ji� receno; poskytuj j� Ohen dokud se ji� nebude nic destilovat, pak ji nech zchladnout, sejmi poklici, rozbij sklenen� hrnec, vyjmi L�tku, opet ji rozdrt, a nastrouhej na Misku s destilovan�m Octem, opet ji vlo� do kamenn�ho hrnce, nalij na nej cerstv� Ocet, vlo� do L�zne s nasazenou poklic�, destiluj z n� Ocet, opet jej nalij jak ji� bylo receno, dokud nezustane Ocet tak siln� jako byl. Opakuj tuto destilaci v L�zni dokud v sobe L�tka nebude m�t ji� v�ce Ducha Octa, pak ji vyjmi, vlo� do sklenen�ho Hrnce, destiluj v�e, co se je�te d�, v Popelu, dokud se z L�tky nestane rud� Olej, pak m� tu nejvzne�enej�� Rajskou vodu, k nalit� na fixovan� kameny, pro dokoncen� Kamene; to je jeden zpusob. Rajskou vodu takto z�skanou naz�vali Prastar� sv�m ostr�m, cist�m Octem, a skr�vaj� jej� jm�no. M� D�te, nyn� te nauc�m jin� zpusoby v�roby Rajsk� vody; je to snadn� zpusob, ale ne tak dobr�, ani nevytv�r� tak vysokou Projekci v lidsk�m Tele, i kdy� l�c� v�echny nemoci vnej�� i vnitrn�, ale ta druh� l�c� z�zracne a za kr�tk� cas. Druh� zpusob pripravov�n� Rajsk� vody. M� D�te, pokud bys ji chtel vytvorit po tomto zpusobu , mus� vz�t polovinu sv�ho predpripraven�ho Saturnu kter� jsem ti prik�zal uchovat, na kterou nalij polovinu sv� pripraven� fixovan� Rajsk� vody, vezmi to, co vznikne, dej do kamenn�ho hrnce, nalij na to slab� Vinn� ocet, dobre prom�chej, pak vezmi dve libry kalcinovan�ho Tartaru, kter� je dobre proci�ten rozpou�ten�m a koagulac�, tak�e za sebou nenech�v� ji� ��dn� Kal. Pak jednu libru Salmiaku, kter� je podobne stejne ciste sublimov�n, �e po jeho sublimaci nezust�vaj� ��dn� Kaly, rozdrt oba spolecne na Pr�ek, rychle je vlo� do onoho hrnce, a okam�ite ho tesne uzavri, nebo vyprch�; nebot jakmile se Tartar a Salmiak dostanou do Octa, zvednou se, a okam�ite by pretekly hrdlem hrnce, proce� nyn� hrnec uzavri, vlo� jej do N�doby Vody , rychle se zchlad�, jinak, pokud by se hork� a studen� l�tka mely setkat n�hle, souperily by spolu, vzkypely, a staly se tak hork�mi, �e by kvuli tomu horku hrnec pukl, pokud by nebyl vlo�en do studen� vody; proce� dbej toho, kdy� vkl�d� do hrnce pr�ek, abys ho okam�ite uzavrel, a vlo�il do studen� Vody pred t�m, ne� prid� i druh� Pr�ek, pak se spoj�. Nech je v t� N�dobe st�t den a noc, pak je vyjmi, vlo� je na dva dny a dve noci do vla�n� L�zne, nech jej vychladnout, sejmi z hrnce Poklici, a pridej k nemu hlavici, vlo� Hrnec v proci�ten�m Popelu do Pece, destiluj m�rn�m ohnem, a st�le jej zvet�uj, dokud nebude v�echen Ocet pryc, pak svuj Ohen podstatne zvy�, dokud neuvid� z Trubky vyt�kat rychl� Merkur. Kdy� ten prestane kapat, zacni svuj ohen kousek po kousku zesilovat, dokud Merkur neprestane kapat; mu�e� zpozorovat, kdy prestane kapat, pokud za dobu dvou Pater noster (Otcen�u) spadne jen jedna kapka, pak ohen zesiluj dokud nezacne hrnec zespoda �hnout, po dvan�ct hodin kdy� v�echen Merkur vyprch�, Tartar zustane s telem Saturnu na dne hrnce. Vyjmi jej, vlo� do lnen�ho pytle, zaves jej ve vlhk�m Sklepe, Tartar se rozpust�. Vezmi jej do sklenice. Telo Saturnu zustane v pytli, vyjmi ho a kalcinuj v reverbacn� peci tri dny a noci, s velik�m horkem, jak je uceno jinde, pak z nej extrahuj Sul jak je uceno v Knize Miner�lu. Se Sol� mu�e� zpusobit projekci. Znovu koaguluj svuj Tartar, bude stejne dobr� nebo lep�� ne� b�val. Stejne tak vyjmi svuj Salmiak z Hlavice, je opet dobr�, a pokud nem� ��dn� Salmiak, pak vezmi tri libry kalcinovan�ho Tartaru, stejne tak proci�ten�ho, aby za sebou nezanech�val ��dn� Kaly, pak ��dn� Salmiak nepotrebuje�, mu�e� s n�m stejne dobre z�skat Merkur z Luny a Jupiteru, se kter�mi mu�e� cinit z�zraky, jak je uceno v Knize Miner�lu, kde je mluveno o Quintessenci kovu. Nyn�, m� D�te mus� vedet, �e tento Merkur ci Quintessence Saturnu je ve v�ech prac�ch stejne dobr� jako Merkur Slunce, jsou oba stejne dobr�, v cem� se v�ichni Mudrci shoduj�. M� D�te, vezmi tento Merkur Saturnu, vyta�en� z J�mky, a vlo� jej do sklenen� Krabice. Nyn� jsem te naucil vyrobit dva druhy Rajsk� vody; a vez, m� D�te, �e prvn� zpusob je nejlep��; i kdy� je vyr�ben s nejak�m nebezpec�m, d�le, a s vet��mi prostredky; nebot Ocet je sice dobr�, ale Rud� Olej je nejlep��; doba pr�pravy je nakonec stejn�, a i kdy� je proces z�sk�v�n� Rud�ho Oleje zdlouhavej��, ale fixuje se za krat�� dobu, pokud se dostane na L�tku ci na fixovan� K�men, do jednoduch� Esence vet�� cervenosti; ale kdy� se na fixovan� K�men dostane Merkur, dr�� se dlouhou dobu ve stoup�n� a kles�n� ne� zemre, a kdy� je �plne mrtv�, zafixuje ji� zafixovan�mu Kameni vlastn� barvu, pokryje K�men tak sv�m chladem, �e se rud� K�men opet stane b�l�m, pak jej mus� opet jemne povarit nad mal�m ohnem, dokud se nestane �lut�m, zesilovat ohen stupen za stupnem, aby se barva zvy�ovala a zesilovala, a to tak dlouho, dokud nebude K�men opet dokonale rud�, co� vy�aduje dlouh� cas. Toto nen� potreba delat s rud�m Olejem; nebot rud� Olej um�r� ci koaguluje v Kameni okam�ite, a fixuj� tedy jeden druh�ho do jednoduch� Esence, za kr�tkou dobu. Proto ti r�k�m, m� D�te, �e lhuta v�roby Oleje je nakonec �plne stejne dlouh�, i kdy� se s Merkurem zd� b�t krat��, ale na konci pr�ce zaberou oba dva stejn� cas, proce� ti sdeluji Umen� obou Prac�, abys mohl l�pe pochopit Umen� v�roby Oleje z vnitrn� podstaty Kamene, kter� je nalezen pozdeji. Olej byl Predkum nezn�m�, nebot jej objevil muj Ded se sv�mi spolecn�ky s velkou prac� a za dlouh� cas. Jsou zde tedy dva zpusoby jak rozpustit K�men, a nal�t na nej cistou Rajskou vodu. Na�i predci naz�vali Olej sv�m ostr�m Octem; proce�, m� D�te, dr� jeho jm�no v tajnosti, a nauc�m te nejdr�ve jak spoj� svuj K�men se sv�m Merkurem, kter� jsi z�skal ze Saturnu, abys jej rozpustil; pozdeji te nauc�m pren�st rud� Olej, kter� jsi z�skal ze sv�ho pripraven�ho Saturnu, do fixovan�ho Kamene, na rozpu�ten� tv�ho Kamene. M� D�te, zva� svuj fixovan� K�men, vezmi polovicn� mno�stv� sv�ho Merkura, nalij jej na k�men ve Sklenici, tuto sklenici opet zakryj jinou sklenic�, kter� na ni presne pasuje, vlo� do misky s proci�ten�m Popelem, vytvor mal� Ohen hork� stejne jako ��r slunce uprostred l�ta, a ned�vej mu v�ce ohne, dokud se Rajsk� voda ci Merkur �plne nezmen� na mrtv� Pr�ek. A vez, m� D�te, �e ten cerven� c� fixovan� K�men, kter� predt�m ztmavl, kdy� do sebe vs�l Rajskou vodu, nebo Merkur, nebo jak to naz�v�, bude pr�kem mezi cernou a �edou. Pak ohen postupne zesiluj, dokud nebude L�tka dokonale b�l�, a kdy� se tak stane, je�te v�ce ohen zesiluj, stupen za stupnem, dokud se L�tka nestane temne �lutou, pak zesiluj ohen d�l, dokud se nestane dokonalou Cervenou; pak se raduj, nebot tvuj K�men je dokonal�, a taviteln� jako Vosk. Chval Boha, kter� n�m vyd�v� c�st sv�ch Z�zraku; a je milostiv� k chud�m, dok�e� ty z�zraky videt sv�ma smrteln�ma Ocima, a u��vat Bo�� milost z�zracne v tomto shnil�m Svete, nebot ti r�k�m ve sv� dobrote, �e pokud kdokoli dos�hne tohoto Kamene, je tento jemu d�n, venov�n, a zapujcen od Boha. Kdokoliv m� tento K�men, mu�e ��t ve zdrav�m stavu, do posledn� chv�le sv�ho �ivota, vymeren�ho mu Bohem, a mu�e m�t cokoli si jen na Zemi preje. Nebot On bude milov�n a uzn�v�n v�emi lidmi, nebot je mu�e uzdravit od v�ech vnitrn�ch i vnej��ch chorob, kter� je mohou postihnout; ale pokud K�men toto nedok�e, je fale�n�, a nezaslou�� jm�no Rostlinn�ho kamene, ci Kamene mudrcu. Proce�, m� D�te, pokud ti Buh venoval tento K�men, d�vej dobr� pozor na to, aby ses vyvaroval ur�ek Boha, netvor� toti� tento K�men na zemi aby byl tv�m Nebem; rid se a obracej na to Bo�� sl�vu a na pomoc chud�m lidem, aby mohla Bo�� chv�la b�t zes�lena, na obranu Krestanstv�, a osvobozen� uboh�ch krestanu ve vyhnanstv�. R�k�m ti, m� D�te, pokud jej pou�ije� jinak, Buh te zde zanech� je�te malou chv�li o tv� vlastn� Vuli, ale pozdeji na tebe okam�ite se�le trest, bud te ran� mrtvice, nebo zemre� kvuli P�du, ci nejakou jinou n�hlou Smrt�, a tv� Telo a Du�e pujdou do Pekla, a budou na veky proklety, kvuli tv� Nevdecnosti Bohu, kter� ti tak laskave r�cil udelit tak vz�cn� a velk� Dar. Proce�, m� D�te, d�vej dobr� pozor na to, abys r�dil svuj �ivot k Bo�� sl�ve, a spasen� sv� du�e, aby na tebe nemohlo padnout vecn� zatracen�, a proto jsem ti nechal tento Rukopis, jako svou z�vet. Moudr�m bylo receno dost, proto na sebe d�vej pozor. Nyn� dokoncen� Multiplikace Kamene. Nyn�, m� D�te, mu�e� vz�t polovinu sv�ho Pr�ku, vlo�it jej do Sklenice a roztavit jej. Mej pripravenou dutou formu, velkou nebo malou, jak je libo, mus� b�t zevnitr vyhlazena a urovn�na pomoc� N�stroje, vymazan� Olivov�m Olejem, a kdy� bude tvuj rud� Pr�ek roztaven, nalij jej do formy, bude to vz�cn� K�men, rud� jako Rub�n, cir� a prusvitn�, vyjmi jej z formy, a tvor Projekci na nedokonal�ch kovech a v lidsk�m tele. Vezmi desetkr�t tolik pripraven�ho Saturnu ne� jsem te ucil predt�m, Koaguluj a Rozpou�tej, dokud za sebou neprestane zanech�vat Kal, pak vyjmi ze sklenice svuj vz�cn� rud� Pr�ek, aby se mu mno�stv�m vyrovnal, vlo� do sv� tepl� Koupele, a nech rozpustit: pokud je cokoliv rozpu�teno, odlij to co je cist� na vrchu do jin� Sklenice, nalij na to cerstv� Ocet, nech to opet rozpustit, jako predt�m; odl�vej a pol�vej cerstv�m octem tak casto, dokud nebude v�echno rozpu�teno v cistou Vodu, co� je hotovo pribli�ne v deseti ci dvan�cti dnech, pak vlo� v�echno to, co je rozpu�teno, do L�zne, a um�sti na to hlavici, destiluj z nej opet ocet, a koaguluj L�tku tak dlouho, dokud nebude such� a nebude z�rit, pak to vlo� do jin� Sklenice, kter� je um�stena v peci v misce s proci�ten�m Popelem, a polo� na jej� hrdlo vyle�tenou Sklenici. M� D�te, vez, �e tv� L�tka je v roztoku fixov�na s Kamenem, vytvor v peci mal� netecn� ohen, asi tak tepl� jako ��r slunce uprostred l�ta, nebo o neco teplej��, dokud L�tka nezacne �loutnout, pak Ohen zesiluj stupen za stupnem, dokud nedostane� dokonalou �lutou, pak v tom pokracuj, dokud nebude� m�t dokonalou Cerven, co� je hotovo rychle, v polovicn�m case, a v multiplikaci, ale pracuj jako predt�m na zac�tku, a nalij na K�men Rajskou vodu, jak ji� jsi byl v t�to Pr�ci naucen, var a umrtvuj ho v ka�d�m bode do dokonal� cervene jak bylo uceno. Pak z nej opet mu�e� polovinu vyjmout, a ucinit s n� projekci, a tu druhou c�st opet multiplikovat stejne jak bylo receno v��e, a tak mu�e� v�dy pokracovat v pr�ci. Nyn� te nauc�m jin� zpusob, ten nejlep��, k zal�v�n� tv�ho cerven�ho fixovan�ho Kamene ci pr�ku cerven�m Olejem, aby byl taviteln�; mus� vedet, kolik tvuj cerven� pr�ek v��, pak vz�t polovicn� hmotnost sv�ho rud�ho oleje, a nal�t ji na rud� pr�ek, a kdy� je Olej nalit do sklenice, mu�e� na ni vlo�it malou Hlavici, na peci s proci�ten�m Popelem, pridelat na nos Hlavice J�mku, vytvorit pod n� mal� Ohen, jako ��r slunce v Breznu, a ani trochu teplej��; nebot v Oleji je�te je nejak� vlhkost Octa, kter� mu�e b�t abstrahov�na, pokracuj v tom stejn�m teple, dokud nebude� schopen ji� v hlavici vn�mat ��dnou vlhkost, pak ohen trochu zesil, jako je ��r slunce uprostred l�ta, a pokud tam bude je�te v�ce vlhkosti, bude� ji v hlavici schopen vn�mat, ale pokud si j� nev�imne� v 6 ci 8 dnech, tak hlavici odejmi, a vlo� na hrdlo tv� Sklenice opet jinou vyle�tenou Sklenici, zesil ohen tak, �e sotva udr�� ruku nebo prst v Popelu po dobu jedn� Ave Maria, udr�uj ohen takto tepl� dokud nebude rud� Olej v�echen fixov�n s pr�kem ve Sklenici, co� pozn� takto; Vyjmi mal� mno�stv� pr�ku ze Sklenice, polo� na �hnouc� str�brn� plech, pokud se pr�ek roztav� jako Vosk, a pronikne pl�tem jako Olej skrz suchou Ku�i, a del� ho Zlatem tam, kde pres nej pronikl, pak je K�men hotov, a pokud toto nedel�, mus� jej nechat st�t v takov�mto teple dokud nezacne d�mat. Ted, m� D�te, kdy� je K�men dokoncen, vyjmi polovinu ze Sklenice, vlo� do sklenen�ho tygl�ku, a jemne pr�ek roztav, co� by melo b�t rychl�, nebot se tav� jako vosk; a kdy� je roztaven, nalij ho do formy jak ji� byla pops�na, bude cerven�m kamenem, cir�m a prusvitn�m jako Kri�t�l, rud� jako Rub�n, pak vykonej s jednou polovinou projekci, a druhou c�st opet uschovej pro multiplikaci. Pak vezmi ve jm�nu Bo��m dvacet d�lu Saturnu, kter� je predpripraven rozpu�ten�m a koagulac�, dokud za sebou nenech�v� ��dn� Kal, jek bylo receno na zac�tku. Rozpust tech dvacet d�lu Saturnu, nech je se rozpustit ve sklenici s destilovan�m Octem; podobne nech rozpustit pr�ek sv�ho Kamene ve sklenici s destilovan�m Octem, a kdy� jsou oba rozpu�teny v cistou Vodu, nalij obe smesi do velik� Sklenice, vlo� do L�zne, pridelej na ni Hlavici a J�mku, destiluj z n� Ocet ve var�c� l�zni, dokud nebude L�tka such�, pak ji nech zchladnout, vlo� do sklenice, prikryj ji jinou vyle�tenou Sklenic�, a vlo� do pece v misce s proci�ten�m Popelem, vytvor pod n� ohen tepl� jako slunecn� ��r v Breznu, dokud pr�ek nebude dokonale b�l�, co� je dokon�no rychle. Pak svuj ohen postupne zesiluj, dokud l�tka nezacne v�c a v�c �loutnout, a� do dokonale �lut�, pak jej zesil je�te v�c, od stupne ke stupni, a� zacne c�m d�l v�c cervenat, a� do dokonal� cervene; pak svuj rud� Pr�ek polij sv�m rud�m Olejem, nebo Rajskou vodou, nebo cist�m ostr�m Octem, nebo to naz�vej jak je libo, delej v�echny body tak, jak te bylo uceno, dokud rud� Pr�ek netece ne str�brn�m Pl�tu jako Vosk, bez d�m�n�, proch�zeje j�m jako olej suchou ku��, aby se pl�t stal dobr�m Zlatem, uvnitr i vne; pak vzd�vej d�ky Bohu, bud mu oddan� za jeho Dary a Laskavost. Opet mu�e� ze Sklenice polovinu vz�t, a vykonat projekci, pricem� si druhou c�st opet uschov�, jak bylo nauceno, tak�e bude� moci cel� �ivot pracovat pro chud�, a plnit dal�� povinnosti k Bo�� sl�ve, a spasen� sv� du�e, jak jsem rekl predt�m; dost receno moudr�m. Projekce na Kovech. Vez, m� D�te, jak a jak�m zpusobem mus� pou��vat tento K�men, kter� vytv�r� Projekci na Rtuti, a na v�ech nedokonal�ch Kovech a Telech Marsu, Jupitera a Venu�e, z nich� udelej �hnouc� Pl�ty, na kter� nastrouhej K�men, a podtop Uhl�m na dobu, aby K�men pro�el. Ale K�men mus� b�t se Zlatem urychlen, a Jupiter tak�, co� je velmi pracn�, jak je uceno v projekci. Ale mus� vytv�ret projekci na Saturnu ci Lune, kter� nemus� b�t urychleny, jen roztaveny, a sm�eny s Kamenem jeden d�l na tis�c, a bude to L�k. Rozdel ka�dou c�st tohoto tis�ce c�st�, na deset dal��ch, a bude to nejlep�� zlato, kter� kdy bylo na t�to Zemi videno. Jeho pou�it� na Fyzick�m tele. Tento k�men l�c� v�echny Lepry, Mor, a v�echny nemoci kter� mohou vl�dnout na Zemi, nebo postihnout Lidstvo; je to prav� Aurum Potable, a prav� Quintessence, kterou Predkov� hledali; je to ta vec, o kter� cel� houf Mudrcu mluv� tak skvele, pou��vaje v�echen mo�n� Um na utajen� jeho Jm�na a Pr�pravy, jak bylo receno. Vezmi mno�stv� tohoto Kamene odpov�daj�c� P�enicn�mu zrnu, vlo� ho do trochy dobr�ho V�na v mal� Sklenici, zpola pln�, nebo jen ze ctvrtiny pln�, zahrej ho, a K�men se rozpust� jako M�slo, a V�no bude rud� jako Krev, a velmi sladk� v �stech, jak jsi v�dy c�til; nebot, pokud pou�ijeme porovn�n�, je tak sladk�, �e Med a Cukr jsou k nemu jako �luc; dej Pacientovi toto vyp�t, ulo� ho do Postele, ale nevkl�dej na nej pr�li� mnoho prikr�vek, K�men spech� okam�ite k Srdci, pud� z nej v�echny zl� �t�vy, odtamtud se ��r� skrz v�echny Tepny a ��ly cel�ho Tela, a burcuje v�echny tekutiny. Pacient se bude potit, nebot K�men otevre v�echny telesn� P�ry, a poh�n� v�echny tekutiny v nem, tak�e bude Pacient vypadat, jako kdyby byl ve Vode, a preci mu toto Pocen� neudel� hure, nebot K�men pud� ven jen to, co je protikladn� k Pr�rode, uchov�v� jen to, co je shodn� s �it�m, proce� pacientovi nen� hure ani nen� slab�; ale c�m v�c se pot�, t�m silnej�� a zdravej�� bude, ��ly budou lehc�, a pocen� pokracuje dokud nejsou v�echny zl� Tekutiny vypuzeny z Tela, a pak ustane. Dal�� den vezme� opet mno�stv� Kamene jako P�enicn� zrno, opet v tepl�m V�ne, pacient okam�ite pujde vykonat velkou potrebu, a ta neprestane tak dlouho, dokud m� cokoliv ve sv�m Tele, co je protivn� Pr�rode, a c�m v�ce Stolice bude pacient m�t, t�m silnej�� a lehc� u srdce bude; nebot K�men nevyh�n� nic ne� to, co je protikladn� a �kodliv� Pr�rode. Tret� den dej Pacientovi stejn� mno�stv� Kamene v tepl�m V�ne, jak bylo receno; opevn� ��ly a Srdce tak, �e se pacient nebude pova�ovat za cloveka, ale sp�e za Ducha, v�echny jeho c�sti budou tak lehk� a pln� �ivota, & a pokud vezme pacient stejn� mno�stv�, jako Obiln� zrno, ka�d� den po dobu dev�ti dn�, r�k�m ti, jeho Telo bude tak spiritu�ln� jako by byl devet dn� v pozemsk�m R�ji, ka�d� den jedl Ovoce, cin�c� ho cist�m, zdrav�m a mlad�m; proce� pou��vej tento K�men ka�d� t�den, mno�stv� p�enicn�ho zrna v tepl�m V�ne, tak bude� ��t ve zdrav� a� do posledn� hodiny �ivota, vymeren�ho ti Bohem. Co r�k�, m� D�te, nen� toto prav� Aurum Potable, a prav� Quintessence, a vec, kterou hled�me? Je to duchovn� vec, Dar, kter� Buh d�v� sv�m Pr�telum, proce�, m� D�te, nepokou�ej se o tuto Bo�skou Pr�ci, pokud se nal�z� ve smrteln�ch hr��ch, nebo tvuj z�mer je jin� ne� Bo�� sl�va, a prov�den� tech vec�, kter� jsem te ucil predt�m. R�k�m ti pravdive, mu�e� Pr�ci videt, nebo ji zac�t, ale jsem si jist, �e ji nikdy nedokonc�, ani neuvid� K�men, Buh to tak prik�e, tv� Pr�ce se zlom�, spadne nebo ji postihne to ci ono Ne�test�, tak�e nikdy neuvid� K�men a nedokonc� ho. Proce�, pokud se c�t� jinak, nezac�nej Pr�ci, nebot v�m jiste, �e ji ztrat�; proto neklam s�m sebe. Dost pro moudr�. Jeho pou�it� ne vnej�� choroby. M� D�te, jsou lid�, kter� maj� na sv�ch telech vnej�� Neduhy, jako Fistuly, Rakovinn� n�dory, Vlky, nebo zlou �lucovitost, nebo D�ry, at u� jsou nebo se naz�vaj� jakkoliv, etc, d�vej jim v�hu jednoho p�enicn�ho zrna v tepl�m V�ne po dva dny, jak bylo uceno dr�ve, cel� telo zevnitr a vne bude osvobozeno od v�eho, co je protikladn� Pr�rode, a s otevren�mi Vredy si porad� takto; Vezmi drachmu Kamene, var jej v v tro�e V�na ve Sklenici, po dobu dvou nebo tr� Otcen�u, aby se k�men rozpustil, V�no bude rud� jako krev, vymyj s n�m vredy r�no a vecer, a prilo� na ne tenk� pl�tek Olova. Za kr�tk� cas, asi za dvan�ct dn�, Vredy zarostou; a dej pacientovi ka�d� den mno�stv� Kamene odpov�daj�c� p�enicn�mu zrnku, v tepl�m V�ne, dokud nebude zdrav�. Pokud m� Fistuly nebo jin� vydut� d�ry, tak�e se k nim nemu�e� dostat abys je opl�chl, vezmi str�brnou injekcn� str�kacku, a vprav do nich V�no t�mto zpusobem, zahoj� je to, jak bylo receno. A kdyby v sobe nekdo mel libru toho nejhnusnej��ho jedu na svete, a okam�ite vypil drachmu Kamene v tepl�m V�ne, jed okam�ite opust� telo, spolu se v�emi zl�mi Tekutinami. M� D�te, zde konc� nejvzne�enej�� a nejvz�cnej�� Pr�ce z Rostlinn� knihy; komukoliv Buh venuje tento K�men, nepotrebuje na tomto svete ji� nic jin�ho, proce� si jej dr� co nejbl�e a nejl�pe jak mu�e�, pro Bo�� sl�vu, kter� n�m umo�nil chodit v poslu�nosti k Nemu, Amen. Buh je po�ehnan� ve v�� sv� pr�ci. FINIS. |